Velká část dnešního Karlovarska byla v první polovině třetihor rovinatou krajinou. Řeky zde překládaly své toky v říčních planinách, ve kterých se usazovaly vrstvy jílů, písků a štěrků. Stmelením z nich vznikly pískovce a slepence, označované podle Starého Sedla, odkud byly popsány jejich typické výskyty jako starosedelské. V místech, kde se usazoval jemný písek a kaly, se zachovaly i zbytky tehdejší subtropické flóry – otisky listů či kůry palem, skořicovníků, ořechovců a dalších teplomilných rostlin. Mocnost vrstev pískovců a slepenců v Sokolovské pánvi, kde se nejlépe dochovaly, dosahuje až 40 metrů. Stěny pískovcových skal i jednotlivé kameny s četnými zkamenělinami lze dobře vidět například v pískovně Erika u Sokolova.
U části vrstev starosedelských pískovců došlo k jejich prokřemenění – jejich zrna byla spojena pevným křemenným tmelem a došlo k vytvoření křemenných pískovců. S nimi se, obvykle v podobě jednotlivých balvanů, můžeme setkat přímo v Karlových Varech. Pěkné ukázky jsou také v řece Ohři u Muzikova. Tento velmi pevný a odolný materiál byl dříve používán k výrobě dlažby, plotních sloupků nebo mlýnských kamenů.
Vzorek zajistily Lázeňské lesy Karlovy Vary, příspěvková organizace.
Zaparkovat můžete na přírodním parkovišti (16 míst) vzdáleném cca 300 m od vyhlídky. Dále na určených zpevněných plochách podél cest, kromě křižovatek, výhyben, odboček (nutné ponechat průjezd pro hasiče, záchranáře a kamiony se dřevem).
Parkovacích míst v letní sezóně většinou není dostatek. Doporučujeme využít autobusovou dopravu. Nejkratší možností přístupu je vyjít ze zastávky autobusů MHD č. 8 Hůrky asi 1,2 kilometru vzhůru Gogolovou stezkou.
Otevírací doba se může dle počasí měnit. V případě nepříznivého počasí není zip-line v provozu
Vstup na rozhlednu je možný pouze za příznivého počasí.