Sekat či nesekat? A jak často?

Po vydání článku v květnovém čísle Karlovarských radničních listů se znovu otevřela diskuze o četnosti sekání trávy ve městě. Občané, kteří se obrací přímo na nás, nebo se k sekání vyjadřují formou podnětů na magistrát města, se rozdělují na dvě poloviny. Jedni vítají trávníky anglické, kde nás neohrozí klíšťata, ani pyly. Druhá skupina je nakloněna přirozenějšímu způsobu péče o trávníky, které se odmění rozmanitějším zastoupením rostlin, hmyzu i přínosem pro mikroklima svého okolí.

Při sekání trávy jsme v první řadě limitováni kapacitami zaměstnanců, které nám umožňují dvě až čtyři seče za rok v závislosti na lokalitě (dvakrát na velkých loukách, čtyřikrát na sídlištích), častější je sekání v lázeňské zóně, kde jsou trávníky pod stálou závlahou.

V letošním roce navíc zpomalily sekání trávy vydatné srážky. Na některých lokalitách nemohla vjet do podmáčených travnatých ploch technika, protože by způsobila hluboké koleje. Bylo proto nutné více sekat strunovými sekačkami a tím se postup seče zpomalil, přestože zaměstnanci chodili na přesčasy v týdnu i o víkendu.

K dříve uvedenému bychom rádi přispěli aktuálním postojem úřadu nejvyššího, a to je Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které se k tématu vyjadřuje na svých webových stránkách, v tiskových zprávách, ale i v odpovědi na žádost o poskytnutí informací o životním prostředí v souvislosti se sekáním, které nám zaslal jeden ze čtenářů.

Sídelní zeleň ovlivňuje klima města

Z uvedených zdrojů ministerstva vyplývá, že „způsob péče o trávníky v obcích patří k faktorům, které bezprostředně ovlivňují kvalitu a obytnou pohodu sídelního prostředí. Zvláště v poslední době, kdy se stále intenzivněji potýkáme s dopady klimatické změny i s důsledky příliš intenzivního využívání krajiny, si zejména obyvatelé větších měst uvědomují rostoucí klimatizační význam sídlení zeleně (včetně travnatých ploch) a stále citlivěji reagují na některé způsoby údržby zeleně (např. časté sečení), jejichž uplatňováním schopnost veřejné zeleně poskytovat ekologické funkce spíše klesá.“

Pestré trávníky znamenají zdravější život

Rovněž v tiskové zprávě, zveřejněné na stránkách MŽP, je potvrzeno, že „trávníky potřebují méně sečení a větší rozmanitost. Lépe nám tak pomůžou snášet sucho a klimatické změny.“

Vlivům změny klimatu a suchu dnes nejlépe odolávají trávníky s omezenou sečí a rozmanitou florou, které navíc mají menší nárok na zálivku. Takové travnaté plochy dokáží ochlazovat a zvlhčovat vzduch, zachytávat prach a škodliviny nebo chránit půdu před erozí. Rozdíl teploty povrchu na krátko posekaného trávníku a povrchu pokrytého vysokou trávou se uvádí 12 až 20 ˚ C (znázorněno na fotografii)! Naopak plochy udržované častou sečí jako čistě travinné, nízké a nekvetoucí vyžadují v dnešní, na dešťovou vodu skoupé době časté zalévání a jejich přirozené, tzv. ekosystémové funkce jsou potlačeny.

A jak zní doporučení ministerstva pro samosprávy?

Z výše uvedených důvodů by samosprávy při údržbě veřejné zeleně (a podobně samozřejmě i odpovědní vlastníci na svých pozemcích) měly jednoznačně vyhodnocovat aktuální stav a funkce jednotlivých ploch a péči o zeleň tomu vhodně přizpůsobit. Například v méně zatížených částech parků, v oddělovacích pásech zeleně a podobně zavádět extenzivní, druhově bohatší trávníky.

Samozřejmostí je však dbát na to, aby se nešířily agresivní druhy na úkor ostatních bylin, dodržení správné technologie a termínů údržby.

Zdroj fotografie: www.facebook.com/homefortrees