UPOZORNĚNÍ: Na hřbitově v Drahovicích je v zimním období vypnutá voda, není tedy možné plnit konve.___Na Linhartu platí zákaz parkování mimo vyhrazené parkoviště. Osoby s průkazem ZTP a ZTP/P mohou zaparkovat naproti lanového centra.___Momentálně nenabízíme možnost samovýroby dříví v lese.
Vzájemná spolupráce Lázeňských lesů a parků Karlovy Vary (LLPKV) s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálním pracovištěm Správou CHKO Slavkovský les (SCHKO) funguje již od vzniku městské organizace, a to jak na úrovni poradní a kontrolní, tak ve formě finanční podpory.
Finanční podporu hospodaření zajišťuje AOPK ČR, RP SCHKO Slavkovský les prostřednictvím Programu péče o krajinu ve zvláště chráněných územích a programu pro Podporu přirozených funkcí krajiny.
Mezi hlavní podporované zásahy v lesích patří obnova přirozené skladby dřevin, která se realizuje dosazením vhodných druhů a jejich uvolněním v porostu těžbou okolních stromů. Po zásazích zároveň dojde k rozvoji kořenového systému, zmohutnění korun stromů a tím také ke zlepšení stability porostů. Část pokácených stromů zůstává v porostech do rozpadu pro podporu biodiverzity. Při prořezávkách v jehličnatých kulturách jsou vyhledávány a uvolňovány vtroušené a vzácné dřeviny. Dosazovány jsou meliorační dřeviny, zejména dub a jedle.
Výsadby alejových stromů jsou zabezpečovány proti vytloukání, okusu a loupání zvěří individuální ochranou, kterou zajišťují válce z pletiva. U starší výsadby jsou postupně odstraňovány dožilé dřevěné oplůtky a nahrazovány novými.
Ve společné péči LLPKV a SCHKO jsou i sady ovocných stromů
Jedná se o sady v Cihelnách, Doubí a u Pražské silnice. Sady jsou vedeny jako genofondové plochy. To znamená, že jsou založeny za účelem záchrany starých odrůd a také podléhají přesné evidenci. Na plochách se provádí pravidelný řez stromů a vyřezávání náletových dřevin. Ovocné stromy jsou udržovány jako vysokokmeny, aby mohl být sad obhospodařován technikou. Protože je v sadech bohatý bylinný podrost, je posekaná tráva usušena a využívána jako krmení pro zvěř v oborách. Výjimkou je třešňovka u Pražské silnice, kde trávu spásají ovce.
Dosazovány jsou také nové stromy, které chrání oplůtky proti srnčí a jelení zvěři, ale také proti hlodavcům a zajícům. V prvních letech jsou mladé stromky zalévány a přihnojovány.
Odměnou je nejen krásné prostředí k procházkám a hrám, ale i bohatá úroda dostupná všem příchozím, protože sady jsou volně dostupné. Tedy pokud to není jako letos, kdy dubnovým mrazům podlehly všechny květy.
K zadržení vody v krajině a zvýšení druhové rozmanitosti přispívají tůně
Od roku 2020 bylo díky finanční podpoře SCHKO obnoveno nebo nově vybudováno celkem 51 tůní a dalších 8 bude následovat. Všechny tůně mají mělký litorál (tedy příbřežní prosvětlené pásmo stojatých vod) a pozvolné břehy, které umožňují rozvinutí mokřadní vegetace a výskyt vodních a na vodu vázaných rostlin a živočichů. Tvary tůní jsou nepravidelné, členité a dno a břehy jsou urovnány tak, aby byla vytvořena stanoviště vhodná pro osídlení novými druhy.
Hloubka tůní je rovněž proměnlivá. Mělké prohřáté partie zarůstající vegetací, hlubší části naopak umožňují obojživelníkům přezimování na dně nádrže v nezámrzné hloubce. Vytěžený sediment je použit k modelaci terénu v bezprostředním okolí tůní a k tvorbě drobného zemního valu.
Výsledkem dlouhodobé spolupráce obou organizací bylo vyhlášení Přírodní rezervace Karlův hvozd
Maloplošné chráněné území o rozloze 126,7 ha bylo vyhlášeno v červnu roku 2022. Jeho cílem je ochrana původních smíšených porostů, tedy bučin na svazích s dominantním bukem lesním a starých prosvětlených doubrav s dominantním dubem zimním na osluněných svazích. V porostech je ponecháváno mrtvé dřevo v podobě vývratů, zlomů a souší. Káceny jsou rizikové dřeviny, které by mohly ohrozit návštěvníky, a nežádoucí dřeviny.
Redukován je výskyt smrku na jeho přirozenou hodnotu a káceny jsou nepůvodní dřeviny – borovice vejmutovka a modřín opadavý. Vybrané nevhodné porosty jsou pokáceny a dříví odvezeno, aby se uvolnilo místo pro přirozené zmlazení z náletu semen původních dřevin.
Konečným výsledkem je dosažení přírodě blízkého lesa, který nevyžaduje lidské zásahy. Nastavení samovolného vývoje však potrvá roky, u některých porostů až 60 let.